Tito dravci se vyskytují ve 2 hlavních útočištích: v jihovýchodní části státu (zejména Puszcza Białowieska, Kampinowska i Augustowska, asi 65 jedinců) a v Karpatech (asi 100 jedinců). V Polsku po roce 2000 provedeno první reintrodukce toho dravce v reintrodukcje tego drapieżnika w Puszczy Kampinoské a centrálním Polsku (Niedziałkowska et al. 2006). Skupina reintrodukovaných v Puszczy Kampinowské kocourů má asi 25 rysů. Reintrodukci se také provádí na Mazurach – v Puszczy Piské. (Krzywiński 2003). Několik jedinců se nachází také na Roztoczu. V posledních letech se pozoruje pomalou expanzi druhu na západ. Častější zjištění druhu v Sudetech dovolují odvozovat, že je tady nejpravděpodobněji stálým hostem (Flousek a jiné 2014). Není to ještě známá genetická příslušnost jedinců z jihozápadního Polska obývající pohoří Sudet. Předpokládá se, že jsou to jedinci migrující z severního východu. Přítomnost rysů się poznamená odnedávna také v severozápadní části státu, mj. v Borach Tucholských, Słowińskim Národním Parku, a v poslední době také v nadnoteckých lesech. Schmidt (2011) určil aktuální rozsah populace rysa ve státu na 10,800 km^2, což je asi 12% lesní plochy v Polsku. Podle analýz GIS týkajících se stanovištních preferencí, potenciální rozsah výskytu druhu je 2,5 krát větší než teď (za Huck a jiné 2010).