• Polski
  • Czeski
  • Słowacki
  • Angielski
Pracownia na rzecz Wszystkich Istot

Ochrana velkých šelem

Popis druhu

Medvěd hnědý (Ursus arctos) je největší suchozemská šelma vyskytující se v Evropě. Je charakteristický mohutnou postavou těla s lopatkami vystupujícími nad linií hřbetu.

Hlava je velká, s krátkýma kulatýma ušima (10-15 cm). Ocas je malý (7-8cm). Má také mohutné končetiny s tlapami směřujícími dovnitř. Medvědi jsou ploskochodci a nelze splést jejich stopy s žádným jiným zvířetem. Otisky zadních tlap se podobají lidským chodidlům - mají 5 prstů a výrazně otištěnou patu. Prsty jsou ale zakončeny drápy dlouhými 3-4 cm. Přední packy jsou také pětiprsté a jsou zakončeny drápy dlouhými 8 cm (Hell a Slamečka 1999).

Pohlavní dimorfismus se u dospělých jedinců objevuje pouze ve velikosti těla. Délka těla samců činí 170-220 cm a samic 160-200 cm. Hmotnost dospělých jedinců činí v průměru od 140 do 210 kg u samic a od 170 do 330 kg u samců (Hell i Sládek 1994, absence biometrických údajů z Polska). V průběhu roku se váha dospělého medvěda se může měnit o zhruba jednu třetinu. Značný pokles hmotnosti těla je zaznamenáván po zimním spánku a po období páření, výrazné zvýšení váhy nastává ale během výkrmu před přezimováním.

Zbarvení medvěda v podmínkách Karpat je hnědé s různými odstíny - od světlého po skoro černé. Mladí jedinci často mívají bílou srst kolem krku, např. v podobě límečku.

Je velmi málo informací, tykajících se medvědích smyslů. Předpokládá se, že nejlépe vyvinutým smyslem je čich, který umožňuje mj. aktivní hledání partnerů pro reprodukci (Selva et al. 2011).

Medvěd má 42 zubů přizpůsobených k přijímání různorodé potravy. Charakteristickým rysem jejich zubů jsou silné špičáky, moláry a premoláry, tedy zuby s velkou třecí plochou.