Biologie druhu
Rysi jsou samotáři, s výjimkou dvou období: odchov mládˇat a během říje. V té době jsou jedinci aktivnější během dne, setkávají se a začínají se hlasitěji ozývat. Roste délka celodenních putování samců – dokonce i do 17 km, což zvyšuje velikost penetrované oblasti. (Jędrzejewski aj. 2002c).
V případě rysů je ovulace spuštěna podnětem (impulsem) kopulace (tzy. indukovaná kopulace). I když samec může pobývat se samicí dokonce i několik dnů, to páření trvá několik minut a správný akt kopulace do několika vtěřin. Doba březnosti trvá od 67 do 74 dnů. Mláďata (2-3 jedinci) se rodí na járo.1) Koťata přicházejí na svět v tzv. hnízdě – místě těžko dostupném, dobře kamuflovaném (např. vývraty stromů, mladé lesy, občas i prázdné pařezy stromů, skalní rozsedliny), o dobrých izolačních vlastnostech. Po porodu jsou slepá, hluchá, náchylná na podchlazení. První dva měsíce jsou krmená výlučně mlékem matky. Těžko dostupné hnízdo je strategií předcházení predátorům, protože matka většinu času tráví na doplňování energetických ztrát spojených s laktací. V červenci – srpnu mláďata se začínají učit lovit, matka je vede k dalším obětem. Ve dietě roste účast stejné potravy. Mláďata zůstavají s matkou do dalšího období rozmnožování. Koťata opouštějí matku ve věku asi 9-11 měsíců. Rozsah disperze (putování pro hledání vlastního teritorium) je variabilní. V podmínkách, které nabízí Bělověžský prales (pl. Puszcza Białowieska) samice měly tendenci zůstavat blízko areálů matek, zatímco samci překonávali dokonce i 130km. (Schmidt 1998). Denní rozsah putování v oblasti vlastního teritorium v oblasti Bělověžského pralesa to 9 km pro samce a 7 km samici.