Jejich jedinečné areály se do značné míry překrývají (zvlášť v případě samic v příbuzenském vztahu) (Støen a jiní 2005). Stejně jako většina šelem, medvědi se vyskytují v malém soustředění. V Polsku průměrné soustředění druhu obvykle nepřesahuje 1 jedince/100km² (Frackowiak a Perzanowski 2002). Jedinečné areály samců jsou obvykle mnohem větší od areálů samic, nicméně rozměry areálů se výrazně zmenšují spolu s rostoucím soustředěním zvířat. Telemetrický monitoring 300kg samce, jenž byl chycen v Bukovských vrších ukázal, že rozměr jeho areálu činil cca
1500 km². Samice, která byla monitorována v Tatrách, měla areál o rozloze 500 km2. Medvědi žijící v Polsku jsou jen malým zlomkem karpatské populace, zahrnující ve svém rozsahu takové země jako Česko, Polsko, Slovensko, Ukrajina, Rumunsko a Srbsko. Ukazuje na to přeshraniční charakter medvědí populace v Polsku.

Předpokládá se, že medvědi hnědí nejsou teritoriální zvířata. Jejich domovské okrsky se do značné míry překrývají (zvlášť v případě samic v příbuzenském vztahu) (Støen a další 2005). Stejně jako většina šelem, medvědi se vyskytují v nízké populační hustotě. V Polsku průměrná populační hustota druhu obvykle nepřesahuje 1 jedince/100km² (Frackowiak a Perzanowski 2002). Domovské okrsky samců jsou obvykle mnohem než domovské okrsky samic, nicméně jejich velikost se výrazně zmenšuje spolu s rostoucí populační hustotou zvířat. Telemetrický monitoring 300kg samce, jenž byl chycen v Bukovských vrších ukázal, že velikost jeho domovského okrsku činí cca 1500 km². Samice, která byla monitorována v Tatrách, žila na území o rozloze 500 km².