Rysi preferují lesní prostředí, která se charakterizují velkým rozvrstvením vzhledem ke stupni obsahu porostů, hustoty podrotu, výskytu mrtvých stromů, vývratů, křoví, mladých lesů a mýtin uprostřed lesa (Podgórski aj. 2008). Stanovištní preference druhu jsou silně spojeny s jeho biologií a behaviorismem Jako dravci, kteří se nepozorovaně přiblíží a útočí na oběť z bezprostřední blízkosti, na místo lovů vybírají prostředí o velkém počtu struktur (takových jako padlé kmeny stromů, vývraty a husté porosty) umožňujících přiblížení se k oběti na co nejmenší vzdálenost. Zároveň tato místa by měla zajišťovat vhodnou viditelnost a umožňovat přesný odhad vzdálenosti od potenciální oběti (Okarma a Schmidt 2013). Z toho také důvodu na místa lovů tito dravci raději vybírají stanoviště, kde porosty nejsou příliš husté (často v sousedství nevelkých mýtin uprostřed lesa), než místa pozdějšího ukrytí kořisti. Výsledky výzkumů provedených ve Švýcarsku prokázaly, že rysi se mohou také relativně dobře přizpůsobovat k životu v oblastech o relativně nízkém pokrytí oblastí lesy (Breitenmoser-Würsten aj. 2001). Avšak tady také byly nejčastěji potkávané v místech, které se charakterizují hustým porostem i/nebo křovím. Telemetrická vyšetření rysů prováděná na území Bělověžského pralesa poukazala na to, že se tento dravec během migrace přemísťuje zejména uvnitř hustých porostů (Schmidt 2013).